Narodil se v roce 1979 v Karlových Varech. Jeho profesní cesta byla utvářena již za dob středoškolských studií snahou o záchranu zanikajícího středověkého kostela stojícího v sousedství jeho domu. Tato stavba mu zprostředkovala první vhled do oblasti historie, dějin umění a památkové péče a do značné míry stála na počátku jeho profesní kariéry.
Po ukončení víceletého gymnázia byl přijat ke studiu kulturně historické regionalistiky na Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Po absolvování stavební historie, dějin umění a architektury pokračoval ve studiu na Univerzitě Karlově v Praze. Zde po bakalářském studiu historie navázal magisterským a posléze i doktorským studiem v semináři teorie, metodologie a didaktiky historické vědy.
Této problematice se však nevěnoval pouze v rámci studia, ale souběžně působil na poli ochrany kulturního dědictví a památkové péče. Po úvodní praxi na Magistrátu města Karlovy Vary nastoupil do vznikajícího pracoviště Národního památkového ústavu v Lokti s působností pro Karlovarský kraj. Zde postupně prošel pozicemi terénního památkáře, specialisty na průzkumy historických staveb, vedoucího oddělení specialistů až po zástupce ředitele zodpovídajícího za širokou agendu rekonstrukce historických staveb, restaurování uměleckých děl, územního plánovaní, archeologických a stavebně historických průzkumů.
Osobně se věnuje hlavně obnově hradů a zámků. Je rovněž autorem či spoluautorem řady publikací věnujících se dějinám osídlení a architektury našeho kraje. Přes řadu profesních úspěchů a inspirativních zkušeností si však obzvláště cení záchrany výše zmíněného kostela, který stál na začátku jeho profesní kariéry.
Jeho profesní život s ním sdílí i manželka, kterou poznal v době svých studií před více než 20 lety. Díky ní přišel na Doubravu, kde své předchozí působení mohl prakticky promítnout do péče o rodinný statek a skanzen s malým národopisným muzeem. Zde společně vychovávají své tři syny, kteří jak doufají, jednou naváží v péči o svěřené dědictví na rodinnou tradici.
